
Jak ve škole učit informatiku?
V podstatě od září si opět občas položím podobnou otázku. Motivací je setkání s novým kurikulem výuky ICT ve Velké Británii a také článek, který vyšel na iHNED a tvrdí, že v ČR se právě po vzoru Británie začne učit programování již od první třídy.
Aktivně jsem měl možnost učit informatiku na základní škole 7 let a začal jsem přesně tak, jak teď vidím v britské škole. Vytvořil jsem si ŠVP, který měl žáky přivádět k algoritmickému myšlení, umění vhledu do problému, jeho rozdělení na části a následnou syntézu do jiného celku, kterému se pro nedostatek jiných vhodných slov může říká program. Zkoušel jsem studenty v osmé třídě seznámit se základy HTML a nabízel programování skriptů. Vydrželo mi to tuším rok a došlo na postupné změny.
Na naší anglické škole je jedna výhoda. Lze používat pokročilé technologické hračky jako je Raspbbery Pi, Scratch, Kodu a další, které jsem před sedmi lety neměl. A ono to funguje. Děti v šesté a sedmé třídě za pár hodin umí udělat jednoduchou hru. Výuka vypadá dobře, dynamicky, tvořivě a malí Angličané se tváří, že je to baví. A ono to také je rozhodně zajímavější než tvorba tabulky ve Wordu. Otázka tedy nestojí na tom, jestli učit, nebo neučit programování. Otázka je kdy, jak intenzivně a co udělat s tím ostatním kolem počítačů.
Moc netuším, kde se neustále bere obecný mýtus o tom, že dnešní děti (a dokonce i děti před deseti lety) jsou automaticky dobře vybavené v oblasti používání počítačů. Já stále vidím jen lidi, kteří umí zapnout a nainstalovat hru, rychle ovládají myš a ti schopnější umí i rychle psát na klávesnici třeba v šesté třídě. Někdy jsem měl dokonce příležitost s nimi řešit, co to je IP adresa, protože se potřebovali někam připojit.
Jenže nevědí nic o podstatě fungování operačního systému, netuší k čemu je „driver“, jak a kde nastavit firewall a jiné bezpečnostní prvky, nebo jak efektivně a rychle kopírovat soubory. To je přitom to, co jim skutečně usnadňuje život a zrychluje práci. Jsem přesvědčen, že být poučený uživatel je nezbytný základ pro další činnosti všeho druhu. A je to základní kámen k tomu počítače ovládat a nikoli být ovládán někým, kdo programy navrhuje.
Proč učit děti užívat jeden program, když každý rok přijde někdo s něčím jiným a novým. Nejprodávanějšími zařízeními současnosti jsou chytré telefony a tablety, jejich ovládání se na školách neučí a stejně to všichni umí. Všechny tyto argumenty jsou pravda jen částečně. Ovládání většiny rozumě navržených a často užívaných programů konvergují. Jednoduše řečeno, když víte, že kopírovat můžete pomocí Ctrl+C a Ctrl+V, tak to můžete používat téměř kdekoliv.
Prolnutí praktické výuky „o počítačích“ a jistých způsobů algoritmizace (a to není jen o programování!) je nejlepší cestou k digitálně gramotné populaci bez strachu z techniky. První stupeň ZŠ zasvětit hardwaru a základům ovládání. Druhý stupeň věnovat správě systému, Internetu a řešení problémů ve spojení s tvorbou her a dalšími aktivitami. Střední školy pak již volí vhodné nástroj podle zaměření, tak aby odpovídaly konkrétním potřebám žáků v budoucnosti.
Všechno tohle se dá vlastně vymyslet snadno. Problém nastane, když se má vymyslet způsob, jak vše zajistit. Tady je určitě na místě poučení z příkladů v UK. Učitelé pro přechod na nové kurikulum mají k dispozici obrovské množství materiálů, knih, pracovních listů, softwaru, věcí, metodik a kurzů. Což v našich podmínkách představuje ideální věci, zaplatitelné ze zdrojů EU. Komplexní investice, která se neztratí a je relativně trvalá. Jen se nesmí smrsknout ve vypsání dalších pobídek na DVPP kurzy, které samy o sobě nebudou příliš užitečné.
Jak tedy učit informatiku? S nohama na zemi, přehledem a chladnou hlavou, protože možnosti a nabídky technologických firem jsou často až moc žhavé. Navíc, trendy v IT se mění každou chvíli.
5 Komentáře
To mi připomnělo jeden můj starší článek ne stejné téma:
Počítačová gramotnost podle Scotta – http://spomocnik.rvp.cz/clanek/17801/
Chápu, že blogpostu se moc do detailu jít nedá. Neučil jsem nikdy na 1. stupni, proto mě zajímá, co si představujete pod „První stupeň ZŠ zasvětit hardwaru a základům ovládání.“?
Díky za dotaz. Já jsem učil informatiku od 4. třídy a v Anglii jí mají již předškoláci od 3 let.
Nevím jaká je praxe v mateřských školkách v ČR, ale v Anglii používaj především kreslící programy a různé jednoduché hry. Přechod na „algoritmickou“ informatiku je realizová zatím za pomocí jednoduchých programovatelných hraček Bee-Bot, Blue-Bot (vylepsena verze) a Pro-Bot (lehce složitější).
Osobně si myslím, že to je dobrá cesta. Ovšem považuji za dobré vstoupit do informatiky v době, kdy zvládnou číst. Důvodem je alespoň elementrní pochopení symboliky a grafiky. Tedy předkolní děti bych tímto nezatěžoval.
Pod ovládáním HW si představuji zvládnutí myši, trénink psaní na klávesnici, schopnost rozlišit počítač a monitor, umět zvolit správný port pro běžné periferie apod. To by děti v páté třídě měli zvládnout.
dobré dopoledne,
je pravda, že se na školách učí informatiku. Bohužel po přechodu na SŠ se zaměřením na techniku a strojírenství se nemohla dcera vůbec zkoordinovat.
Rozhodli jsme se tedy jí zaplatit kurz v itStep, protože jsme uznali, že ve škole se nedá naučit to co bude v budoucnu v rámci své profese potřebovat. A naštěstí to bylo spíše praxe a ne teorie.